Blíží se závěr 5. roku, kdy smím zde odkládat moudra druhých, „shůry“ i z nitra. V časech milých i zkouškami mě provázejících. Ostatně, takhle to má, tuším, většina z nás.
Děkuji každému, kdo zavítal na stránky Světla v (každém z) nás. Ať už „náhodně“, nebo se vrací tam, kde je mu „příjemno“.
Děkuji za každé setkání, vždy je něčím výjimečné. Přijetím či odmítnutím, láskou či strachem, pokorou či pýchou, pokaždé důležité pro trénink. K pochopení, že nic se neděje náhodně, protože to potřebuji prožít. Pochopit, odpustit, propustit.
Kdykoli jsme konfrontování s projevy strachu, smutku, zklamání a bolesti, vzpomeňme na Světlo uvnitř nás, které prosvítí každou tmu.
Lásku a radost všem.