V životě děláme spousty rozhodnutí. Rozhodujeme se, jaký kabát, auto, televizor či dovolenou. Jakého partnera si vybereme. Jakým rodičům se narodíme. Nebo taky ne. Jenže najednou šup a už jsme tady a nestačíme se divit, poněvadž závoj zapomnění je nemilosrdně zatažen a není cesty zpět…
Rozhodujeme se, čím chceme být a čím rozhodně ne, takže přesně tuto volbu stejně nakonec přitáhneme. Bodejť ne, když své (ne)chuti věnujeme tolik energie, že ji ve finále vlastně posílíme.
A tak si přitáhneme do svého života partnera, přesně takového, kterého potřebujeme, abychom se něco naučili, pochopili. A když pochopíme, odpouštíme, někdy dokonce opouštíme.
Kdysi jsem si přála tři děti. Snad proto, že jsem vyrůstala bez sourozenců, bylo mé přání zaseto obzvlášť silně. Nic nepomohl ani obraz tří dětí v rodině, obraz dostatečně varující
Začala jsem si tvořit přání, vizualizovat do nejmenších detailů … aby to nakonec dopadlo úplně jinak. I když ne tak docela …
Hra na obchod byla nejoblíbenější činností. Ne tak prodávat jako komunikovat. Dobrý den, paní, jak se máte, paní… To zůstalo. A taky radit. Hlavně druhým. To by mi bývalo šlo. Ale sama? Jeden problém střídal druhý a nebyl nikdo, kdo by mi pomohl.
Musela jsem hodně padat na hubičku, abych pochopila, odpustila, opustila. Představy, plány, lidi kolem. Protože všechno bylo jinak. Jedno však vím jistě: Nic nebylo špatně. Cokoli mě v životě potkalo, mělo být přesně tak, jak bylo.
Jsem za všechno vděčná. Za to, že se můj sen se třemi dětmi vyplnil. Ke dvěma dospělým přibylo třetí – já sama. Moje vnitřní dítě – děkuji, že jsem TĚ našla. Dávám mu všechno, po čem touží. Lásku bez podmínek, tvořivost, radost. Upřímnou radost z toho, že odložilo kila bolestí a odlehčilo mému zdraví. Že se mi splnilo další přání. Povolila jsem uzávěr druhé míze. Vydala svoji první knížku. Vždyť jsem tak ráda komunikovala! A radila. Jak se máte, paní? Co si přejete, paní?
Změnilo se jedno podstatné. Přestala jsem spoléhat na další kurzy, semináře, zasvěcení, hledat pomoc ve světě ezoteriky a napojování se (dnes už ani nevím na co a na koho). Přestala jsem poměřovat, kdo je na tom lépe a kdo je duchovně dál. Nebyl to projev síly, ale hra ega. Projev slabosti a pýchy. Uvědomila jsem si, že s tímhle už nechci mít nic společného.
Začala jsem spoléhat na svůj vlastní rozum, uzemnila se a učila se naslouchat svému nitru a hlavně tělu. To je náš skutečný rádce, jemu nelze nalhávat, ošálit je, ono nás má dokonale přečtené a jakoukoli nerovnováhu v našem přístupu k životu dá okamžitě znát. Zánětem, nehodou, úrazem, nemocí. Jen vědět, jak naslouchat a rozumět.
Existuje mnoho metod. Některé jsou složité (zbytečně – proč a jaký je jejich skutečný cíl). Složitost mnohdy skrývá manipulační záměry ve snaze vyvolat závislost oslabeného a osudem zkoušeného jedince na někom, kdo je „výše, dále“, nebo se pasuje do role guru, ve snaze vyvolávat v nás úctu, respekt. Některé metody jsou však jednoduché, přesto velmi účinné. Říká se, že v jednoduchosti je síla. Ta spočívá v praktičnosti, nenáročnosti, ve vědomí, že zvládnu vše sám, dnes a denně. A také sám vidím výsledky. Ve svém myšlení, psychice, těle, zdraví a vztazích. To vše skutečně začínám uzdravovat. Já sám.
V okamžiku, kdy jsem začala dělat pořádek a zbavovala se všech negativních myšlenek a zažitých vzorců chování, měnily mi život a mění ho stále. S jejich pomocí jsem odložila 10 kg bolesti a 10 cm záchranného pásu, díky kterému jsem zvládla jedno náročné životní období. To, že fungují u každého člověka a vůbec nezáleží na věku, vzdělání, jsou k zamyšlení i ke hraní, jsou pro jednotlivce i kolektiv, se mi potvrdilo během posledních 10 let.
Pro koho je vlastně moje – vaše knížka? Pro každého, kdo chce něco v životě změnit, zlepšit. Pro každého, kdo už nechce být trpitelem, ale tvořitelem. Protože jsme to my, kdo si vybíráme. Do vínku jsme dostali svobodnou vůli. Nebo si myslíme, že ne? Je dobrá výmluva mít takový názor a schovat se za něj. A taky pohodlná. Ono je totiž někdy třeba zvednou zadek a nechat se nakopnout. Nakopnout rozum a změnit myšlení. Pak se totiž dějí zázraky. Dnes a denně.
Spoustu námětů mohou využít jako metodický materiál rodiče, učitele, vychovatele, pracovníci nízkoprahových zařízení, domy s pečovatelskou službou. Pracovat s knihou mohou i pracovníci ve výchovných a vzdělávacích centrech denních služeb pro dospělé. Zkrátka každý.
Stačí jeden klik a dárku sobě, nebo druhému jsme o krok blíž.
Důrazné varování!
Pozor! Praktikováním těchto metod se vám začne měnit život, způsob myšlení, komunikace, zdraví a dokonce vztahy.
Rozhodně nedoporučuji pro notorické pesimisty, věčné stěžovatele si na cokoli a kohokoli. I když možná právě pro ně to může být ta nejlepší investice…