O NELPĚNÍ

Nelpění zbavuje strachu. Hledáme-li původ lidské slabosti a utrpení, shledáme, že pramení z připoutanosti na milovanou věc či osobu. Člověk nekontroluje ani neovládá své náklonnosti, a proto je věnuje i tomu, co jich není hodno. Tím přenáší nejlepší a nejpotřebnější duševní síly na milovanou věc, a jestliže tato osoba reaguje na jeho duševní stav, vytvořený láskou, smísí se jeho síly se silami toho, co miluje. Ježto však toužící člověk a to, co miluje, nebývají vždy stejné povahy, může být smíšení jejich psychických sil příčinou utrpení.

Nejsilnější pouto připoutanosti se rodí z lásky a náklonnosti k něčemu. Milujeme něco nebo někoho a naše nálada hned začíná být závislá na postoji milovaného předmětu nebo člověka. Jsme buď šťastni, nebo nešťastni – podle toho, je-li naše láska opětována, či nikoli.

Musíme neustále potlačovat myšlenky, které mají sklon směřovat k milovanému předmětu, dokud se nám nepodaří zamezit vlastní vnitřní reakce na všechno, co na nás doráží v podobě napětí, které bylo vyvoláno, když jsme dosáhli duchovního spojení s předmětem své touhy nebo lásky.
Jakmile se nám podaří nereagovat na dorážející vlny, které se jeví jako duševní napětí, hned se začne zlepšovat náš duševní stav. Stoupne energie, rozvine se pocit samostatnosti, dostaví se radost, pocit štěstí a jiné pocity a vlastnosti, související s optimistickým životním názorem.

Musíme se naučit potlačovat každé vnitřní vzdutí, které probouzí optimistický názor, pocit radosti, síly a sebevědomí, a samozřejmě také vzdutí, z nichž se vyvíjejí pocity skleslosti, nedůvěra, strach a jiné negativní duševní stavy. Ty jsou totiž druhým pólem optimistických, proto nutně musí vystupovat, když první potlačujeme. Když se nám podaří tyto duševní stavy potlačit, dosáhneme duševní vyrovnanosti a klidu…

podle Květoslava Minaříka /Přímá stezka/