VŠECHNO SE VŠÍM…/zuby, obličej/

Ach ty zuby!!! 

Občas mě chytnou zuby. Je to věc nemilá. Na návštěvu „olbramské zubní“ se kupodivu těším. Příjemná a usměvavá sestřička, příjemný a milý pan doktor. Své tělo nejistě odkládám do pohodlného křesla a s hubou dokořán se oddávám věcím příštím…V hlavě se mi honí myšlenky, co jsem zase řešila.

Ráda chodím ke svému zubaři. Je to můj terapeut. Úspěšně mi pomáhá dokončit to, do čeho jsem opět „hrábla“ 

Na každém zubu visí orgán…Energetické dráhy zubů jsou spojeny s jednotlivými orgány našeho těla. Zuby se počítají od středu ke kraji.

Souvislost zubů a orgánů /zakončení energetických drah/

Horní zuby:
1. Ledviny, žlázy, slepé střevo
2. Ledviny, močový měchýř, mízní uzliny
3. Játra, žlučník, páteř
4. Dýchací ústrojí, páteř, mozek, žlázy
5. Dýchací ústrojí, páteř, žlázy, klouby
6. Slezina, slinivka břišní, žaludek
7. Tlusté střevo, hltan, jícen, slezina
8. Tlusté střevo, tenké střevo, srdce

Spodní zuby:
1. Ledviny, močový měchýř, žlázy
2. Ledviny, močový měchýř, žlázy
3. Slezina, nadledviny, slinivka břišní
4. Játra, žlučník, slinivka břišní, páteř
5. Žaludek, dvanácterník, tlusté střevo
6. Dýchací ústrojí, brzlík, mozek, tlusté střevo
7. Tlusté střevo, klouby, páteř
8  Slezina, krevní oběh, srdce

Číst z tváře druhých, se lidé snaží od nepaměti. Chceme-li vědět, jak se po zdravotní stránce daří nám, nebo někomu jinému, pomůže nám pouze jediný pohled odhalit mnohé. Každá část obličeje, popisuje soubor určitých vlastností, které se navzájem prolínají a my můžeme určit, jaký máme zdravotní stav. Z obličeje vyčteme jak charakterové vlastnosti, tak rodinné vztahy, ale i zdravotní potíže. Každá vráska na tváři, tvar nosu, velikost oka, výška čela…. může hodně napovědět o zdravotním stavu dotyčného, ale i o jeho charakteru. Každá tvář se v průběhu let mění, a čím je člověk starší, tím více se v jeho tváři zračí jeho duše. Pro toho, kdo se umí dívat, a ze svých pozorování vyvodit závěr, jsou lidské tváře otevřenými knihami… Platí i známá rčení – že – „tvář je zrcadlem do duše“, „podle nosa, poznáš kosa“, „oko je okno do duše“, „jak uvnitř, tak na venek“….

Podle Patera Ohašiho části tváře korespondují s ostatními částmi těla. Takže, když nějaký orgán není v pořádku, projeví se to i v naší tváři. V podobě skvrn, vyrážky a vrásek. Pro lepší orientaci vám poslouží „MAPA TVÁŘE“.

1. Močový měchýř projevuje se těsně pod místem, kde začínají růst vlasy
2. Tlusté střevo na spáncích a na bočních stranách čela
3. Tenké střevo uprostřed čela
4. Játra mezi obočím
5. Slezina okolo očí, pod obočím a směrem k uším
6. Žlučník na víčkách
7. Nadledviny těsně pod očima
8. Slinivka břišní okolí kořenu nosu
9. Žaludek ve střední části nosu
10. Srdce na špičce nosu
11. Průdušky pod nosem (nosní dírky)
12. Plíce na tvářích od nosu až po uši
13. Pohlavní orgány okolí úst a na části brady
14. Ledviny na bradě

Nemoci těla a jejich duchovní významy:

Achillova pata – nejsilnější vaz těla, klasická slabina zranitelnost, duševní elán, pokrok, vzestup

bok levý – levá strana těla – ženská citová strana

brada – vůle, schopnost prosadit se, cílevědomost,

bránice – hranice mezi horním a dolním světem, sídlo duše, domov dechu

břicho – pocit, instinkt, požitek, místo zaopatření

břišní dutina – bezpečí, těžiště, domov orgánů

cévy – cesty, po kterých se dopravuje životní síla, energetické cesty, zprostředkovává, komunikace

čakry – spojení s kosmem

čelistní dutina – lehkost a vzdušnost hlavy

čelo – konfrontace, někomu „čelit“, chtít hlavou prorazit zeď, prosazovat se, duchovní síla

dáseň – kolébka zbraní, lůžko zubů, prvotní důvěra

dlaně – poctivost, otevřenost, miska potřebnosti

dolní čelist- základna brady je výrazem vůle a prosazování, základna našich spodních zbraní- zubů

erogenní zóny – rozkoš, plochy dráždění

hlas – vyjadřování hlasu, komunikace

hlasivky – struktury, které rozezníváme a které rozeznívají nás, komunikace

hlava – hlavní místo těla, osobní zeměkoule mikrokosmu, protipól těla, domov rozumu a myšlení,

hlezení kloub – základ měkkého, pružného pohybu, původ vzpřímení na zadní nohy, základ odrazu

hltan – vložit (majetek), spolknout ( nějakou firmu), obranný kruh

horní čelist – statický základ horních zbraní (zubů)

hrtan – vyjadřování, domov řeči a zpěvu, hudební nástroj těla

hrudník – pocit vlastního Já, pancíř charakteru, kostěná klec na plicní křídla a na srdce, moc, důležitost, ochrana a jistota pro srdce a plíce

hýždě – pasivní schopnost vydržet, něco vysedět

chodidla – porozumění, stálost, stabilita, trvalost, pokora, spjatost s domovem, zakořenění, kontakt k matce Zemi

chrupavčitá tkáň – pružnost, substance na stavbu mostů, schopnost spojovat

chuťové pohárky – chuťové senzory, ochutnavači

játra – úzce spojeny se životem, znovuzrození nového života, hodnocení, spojení dolů (k začátku, původu) a nahoru (smysluplnost)

jazyk – vyjadřování tvoření řeči, zbraň (nabroušený jazyk), pomoc při žvýkání

klouby – pohyblivost, artikulace

koleno – pokora – klečení je gesto pokory, klesnout na kolena, pokoření někoho, něco lámat přes koleno, výraz strachu – klepající se kolena

končetiny – pohyblivost, aktivita, prodloužení navenek

konečník – východ z dolní krajiny, poslední místo před uvolněním konečného produktu

kosti – stabilita, pevnost, plnění normy

krev – životní síla, řeka života, spojení čtyř prvotních látek, kyslík-vzduch, červená barva-oheň

krevní tlak – jev zahrnující energii a odpor, harmonie mezi člověkem a světem, ukazatel duševního napětí a přítomnosti, vysoký tlak-boj, nízký tlak-uvolnění až k bezvědomí

kůže – hranice, opevnění hranic, zprostředkování kontaktu a něžnosti, dýchání (kožní)

kyčelní klouby – vykročit, dělat první kroky, pokrok, akční rádius, dosah

ledviny – rovnováha, partnerské vztahy

loket – odhodlání prosadit se, schopnost prosadit se (používat lokty), mít ničím nesvázané ruce

lymfatická soustava – třetí cévní soustava organizmu, zpětný transport k srdci, čištění tkání vyplavováním

lýtka – elán, pružnost, trezor emocionální přemrštěnosti

mandle – strážce před vnějším světem, proti vnějším původcům nákaz

meziobratlové ploténky – ženský pól páteře

mícha – datová dálnice těla, regionální správa

močová trubice – duševní spojení s vnějším světem, potrubí pro odvod odpadních tekutin s vodním kohoutem, u muže také semenovod směrem ven

močovod – spojení mezi ledvinami a močovým měchýřem, kanál odpadních vod

mozek – koordinační centrum, komunikace- organizace informačních procesů, archiv a knihovna (paměť), ústřední vláda (její sídlo)

mozková hemisféra, levá – mužský mozek

mozková hemisféra, pravá – ženský mozek

nehty – na ruce – drápy, naše agresivní dědictví, nástroje agrese

          – na noze – dolní drápy

nervový systém – dálkové oznamovací zařízení těla, zpravodajská služba

nohy – pohyblivost, pokrok, stabilita, samostatnost

nos – moc, hrdost, důvěra

obličej – vizitka, výraz sebe sama, individualita, barometr nálady, poctivost, fasáda

oči – nahlédnout do něčeho, něco prohlédnout, vyhlížet z okna, zrcadlo a lampa duše, vchod do světa duše a východ z něho, duševní obzor

oční víčka – závěsy duše

ochlupení – přírodní nespoutaná animální síla, mužská hruď- zdůraznění zvířecího, pudového původu

pánev – základna, základ života, porodní miska, nádoba plodnosti

páteř – opora a dynamika, páteř složená z pevných obratlů tvoří pevný sloup= dynamika a zároveň statika, tlumič nárazů

penis – mužská moc, orgán plození a přesvědčení, pronikající síla

plíce – spojení vnitřního plicního stromu a vnějších stromů, se kterými jsme spojeni dýcháním, výměna-kontakt, komunikace, svoboda-možnost volně dýchat, lehkost

pochva – oddání, přední vchod do spodního světa a východ z něho, zprostředkování života a rozkoše

prostata – důvěra v mužskou sexualitu a vitalitu, strážce na prahu druhé poloviny života

prsa ženská – mateřskost, výživa, bezpečí, druhé nejdůležitější spojení s matkou, rozkoš, sexappeal, svádění

prsty – na rukou – zručnost, vyvíjení činnosti rukama

         – na nohou – opora, dotýkají se země

průdušky – spojovací kanály mezi vnitřním a vnějším světem, vedení energie a odpadních plynů

ramena – zatížitelnost, postoj k životu, spojení ramen: mít vztah jeden k druhému a konat jeden pro druhého, střetnutí se světem: svěšená ramena

ramenní kloub – kompromis mezi největším možným prostorem pohybu na jedné straně a stabilitou a bezpečí na straně druhé

rty – smyslnost, obrátit nitro na venek, horní ret= duchovně duševní schopnosti, spodní ret= smyslnost, úzké rty= vypočítavý intelekt, tvrdé rty=tvrdý, panovačný charakter, měkké, vlhké rty= schopnost obětavosti, plné rty= vitální smyslnost

ruce – přijímání- dávání, vlastnictví, uchopit, položit ruku na něco, mít prázdné ruce, dopouštět se přehmatů, držet nad někým ochranou ruku, podat si ruku pro život, dopustit se násilnosti, vzít život do vlastních rukou

slinivka břišní – produkce trhaviny pro rozklad potravy, agresivní, energetická analýza, válka a mír

sliznice – ochranný obal, vnitřní hranice, druhý práh do nitra, závora mezi vnějším a skutečným vnitřním světem

srdce – sídlo duše, zdroj životní energie, centrum člověka, energetické středisko, kardinální bod reprezentující jednotu- božské, střed naší existence, brána z polarity do jednoty, centrum a východisko lásky a emocí, domov pocitů, místo nejhlubších citů, barometr emocí, odvaha, identita já

střevo – labyrintický systém v těle ke zpracování hmotných dojmů v protikladu k mozkovému labyrintu v hlavě ke zpracování nehmotných dojmů

šíje – spojení mezi horní a dolní částí, místo síly a železné vůle, místo umožňující zlomit vůli někoho, zároveň místo chtivosti a smyslnosti

špičky prstů – nahmatávat svět, vyznat se v citlivých oblastech, hladit, vnímat, dráždit

štítná žláza – ustředí látkové přeměny, určuje procentuální poměr látkové výměny, vývoj, evoluce zrání, regulátor temperamentu, rozhodující instance vitality a aktivity

tenké střevo – vědomé analytické zpracování, zažívání hmotných dojmů, existenční úzkosti, schopnost kritiky, přivlastňovat něco cizího, přijetí do nejvnitřnějšího světa

tlusté střevo – nevědomí, dolní svět, skrytá říše stínů a mrtvých, noční strana, pokladnice hmoty, lakota

tuková tkáň – přebytek, rezerva, zásobní materiál s největší palivovou hodnotou ze všech nositelů energie

tvar těla – pěticípá hvězda s hlavou na nejvyšším místě, vysoký a štíhlý, štíhlý šlahoun se chce dostat vysoko (ctižádostivost), vysocí lidé (hlavně ženy) mají tendenci činit svou výšku nenápadnou, malé baculaté tělo=pohodlnost, malí lidé= sklon kompenzovat svou malost velkými výkony

ústa – sféra požitku, komunikace, centrální vyjadřovací orgán tělesné řeči, rovná nebo křivá ústa prozrazují rovné nebo křivé úmysly, malá ústa se považují za sladká, velká ústa za smyslná až vulgární, sexualita (hovorová paralela hořejšku a dolejšku), vchod do světa těla a východ z něho

vaječníky – zásobárny plodnosti, pokladnice evoluce, vzpomínka na vývoj

varlata – plodnost, kreativita, nadbytečná produkce, nejcitlivější část muže

vazivo – spojovat, držet, spojovací funkce v protikladu ke specifické funkční tkáni orgánů, základní systém

vazivo/šlachy – provazy, na kterých všechno visí, převodní řemeny pohybového ústrojí, upevňovací lana pro svaly

vejcovod – plodnost, jako spojovací kanál mezi vaječníkem(sklad) a dělohou (hnízdem)

vlasy – svoboda, vitalita, bezstarostnost, přírodní – nespoutaná síla

vousy – rázovitost, prales obličeje, mužnost, neoholené vousy se stávají úkrytem

záda – věk-roky, které má člověk na hřbetě, nosič břemen života, námaha, upřímnost, mít oporu

zubní sklovina – pól tvrdosti, ocel na zbraně, diamantová substance těla

zuby – tvrdé zbraně v ústech, agrese, vitalita, potence, redukce, zvládání problémů

žaludek – pocit, schopnost přijímat, místo, kde se uchovává všechno spolknuté, místo pocitu, hnízdo dětství, místo přípravy a bezpečí

žebra – stavební prvky hrudního koše, přispívají k jeho mohutnosti, jistota a ochrana, flexibilita a přizpůsobení

žíly – cesty návratu k domovu, cesty energie vedoucí k domovu, spotřebovaná energie se těmito cestami zachrání zpět k omlazujícímu zřídlu

žlázy – samočinné řízení, informace

žlučník/ žluč – rafinovaná agrese, vytékající hořkost (soptiti vztekem), přeměna

Zpracováno dle Rúdiger Dahlke: Nemoc jako symbol

Byla známa již starým čínským lékařům. V roce 1953 si lyonský lékař Dr. Nogier zjistil, že na ušním boltci se promítá obraz celého člověka, jakoby v nitroděložním životě, to je hlavičkou dolů. Projekce hlavičky se tedy nachází na ušním lalůčku, páteř na tak zvaném anthelixu, to je hraně kopírující v určitém slova smyslu okraj ucha. Vnitřní orgány v jámě kolem zevního zvukovodu, hrudní orgány v dolní části, břišní orgány v jeho horní části. Horní končetiny pak v prostoru mezi projekcí páteře a okrajem ušním, dolní končetiny v trojúhelníkovité jamce v horní části ucha (viz mapu ušních bodů). Velmi výhodná je aurikuloterapie pro diagnostikování pomocí měření kožního odporu. Trvale měřitelný je pouze tak zvaný 0 bod, který je energetickým středem ucha. Ostatní body jsou zjistitelné pouze při poruše,onemocnění, příslušného orgánu. To dovoluje jednak diagnostikovat lokalizaci poruchy a zpětně z vhodného bodu ji také léčit.