SLÁVA NEMOCEM?

Děkuji za nemoc!

Potkat sebe před lety jak pronáším tato slova, asi si naliskám. Zavolám Chocholouškovi a ještě pro jistotu skočím k doktorovi, abych na něj „vyblila“, co to se mnou je a co s tím hodlá dělat.

Jak snadné je vinit za své nemoci, nedostatky, prohry a neúspěchy druhé lidi. A tím se zbavovat odpovědnosti za sebe. Jak snadné. Jak pohodlné. Nevidět, neslyšet, neřešit.

Dříve nebo později nás to stejně dostihne. Najednou to přijde. Úraz. Nemoc. Nechápeme a divíme se, proč právě nám…

Nic v našem životě se neděje náhodně. Ani úrazy a nemoci. Avšak nikdy nic nepřijde náhle a bez varování. To jen my přivíráme oči a zacpáváme uši. Přehlížíme drobná předchozí varování, kterými se nás tělo snaží upozornit – zastav se, poslouchej, co ti říkám! Tu malé zakopnutí, drobné říznutí do prstu, spálení, ťukanec do hlavy, tam zase nachlazení nebo angína. Rýma a chřipka? Vždyť je toho všude kolem nás, mávneme nad tím rukou. A už se znovu hrneme do další aktivity. Opět hluší a slepí, než přijdou další upozornění – tentokrát důraznější. A my se divíme, proč právě nám…

Že psychika má velký vliv na vznik nemoci, je již všeobecně známé. Naše psychika a naše tělo fungují jako spojité nádoby – něco se stane v naší psychice a automaticky to vyvolá změny i v našem těle. Tím, že člověk začne pracovat se svojí psychikou, bude současně ovlivňovat stav svého těla, tedy i svoje zdraví. Co však s nemocemi, které už máme, jak zjistíme, které špatné myšlenky nám uškodily? Jak máme najít tu myšlenku či pocit, který způsobil naši nemoc?

Pravidla pro dohledávání psychické příčiny nemoci:
1. Rozlišuj levou a pravou polovinu těla
2. Sleduj, kdy nemoc začala
3. Podívej se, nakolik je nemoc vidět
4. Zohledni intenzitu signálů těla
5. Při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil
6. Při opakující se nemoci dohledej to, zda se nemoc nevrací v podobném  období

Pravidlo č. 1:  Rozlišuj levou a pravou polovinu těla

Základním pravidlem, které blíže specifikuje oblast myšlenek a pocitů, ve které má člověk hledat příčinu své nemoci, je to, zda nemoc propukla na levé či pravé straně těla.

Levá polovina těla
Když člověk onemocní na levé polovině těla, tak psychickou příčinu této nemoci má vždycky hledat v citové oblasti svého života, tedy v mezilidských vztazích.
Takováto nemoc totiž vzniká jako reakce na chybné myšlenky a pocity, které souvisí: s ním samotným, s partnerem, s dětmi, s rodiči, se sourozenci, s kolegy v práci, které dotyčný považuje za své blízké, s atmosférou doma.
Jedná se vždycky o oblast, kde je člověk zainteresován svým srdcem (city).

Pravá polovina těla
Nemoc na pravé polovině těla vždycky neomylně upozorňuje dotyčného člověka na mylné myšlenky či pocity v rozumové oblasti života. Nesprávné myšlenky a pocity se vždy týkají některé z následujících oblastí: pracovní záležitosti, stav domácnosti, chod domácnosti, finanční záležitosti, koníčky, dům, bydlení, nadváha, zaměstnanost.

Příklady:

Zhoršení sluchu v levém uchu je vždy reakcí na nesprávný postoj k tomu, co člověk slyší v citové oblasti. Člověk se nikdy nemá vyhýbat pravdě. Naopak si ji má vždycky vyslechnout, aby se podle ní mohl zařídit /například partnerské vztahy svých rodičů často „slyší“ děti/

Kotník je vždy ukazatelem správnosti našeho životního směru. Když onemocní levý kotník, dotyčný nabral nesprávný směr v citové oblasti.
Když onemocní pravý kotník, dotyčný se rozhodl pro nesprávný životní směr třeba v práci – rozhodl se, že bude podvádět v zaměstnání.

Pravidlo č. 2: Sleduj, kdy nemoc začala

Tělo na chybu v myšlení člověka reaguje při jejím vzniku. Nemoc je reakce na to, že člověk chybně vyhodnotil situaci a tím v sobě spustil nesprávné myšlenky a pocity.
Při dohledávání psychické příčiny nemoci si pomůžeme, když si vybavíme, kdy jsme na sobě začali pociťovat její první příznaky. Tím se dostane k životní situaci, na kterou jsme ve své psychice zareagovali chybně a kterou máme znovu přehodnotit. Jinak se totiž na základě svého nesprávného úsudku začneme dopouštět dalších chyb, kterými si budeme následně ubližovat.

Pravidlo č. 3: Podívej se, nakolik je nemoc vidět

Skryté nemoci
Mezi nemoci se skrytými projevy patří: bolest hlavy, břicha, ledvinové kameny, zánět vaječníků či prostaty, žaludeční vředy, atd.
Jsou to tedy nemoci, které se navenek nijak výrazně neprojevují, a kdyby nám o nich dotyčný neřekl, tak bychom je ani nemuseli zaznamenat.
Nemoci se skrytými projevy jsou vždy reakcí na to, že dotyčný člověk zaujal nesprávný postoj k sobě a následně i k životu.

Viditelné nemoci
Mezi nemoci s projevy, které jsou běžně viditelné všem, patří: rozbitá hlava, poranění obličeje, vymknutý kotník (je vidět, že člověk kulhá), ischias (je vidět, že člověk se nemůže narovnat), zlomený prst na ruce (je vidět, že člověk má zavázaný prst), atd.
Jsou to tedy nemoci, jejichž projevy jsou viditelné na částech těla které běžně ve společnosti nezakrýváme – tzn. na hlavě a na obličeji, na dlaních, na hřbetech a na prstech ruky.
Nemoci s viditelnými projevy ukazují na nesprávný postoj k druhým.

 
Pravidlo č. 4:  Intenzita signálů těla

Mnoho lidí se domnívá, že závažné nemoci /rakovina, infarkt, zlomenina či mozková mrtvice apod./ často přicházejí bez varovaní, jak se říká z čistého nebe.
Tito lidé se však mýlí, protože každá závažná nemoc vzniká postupně, což se projevuje určitými varovnými signály na těle. A pokud je člověk ke svému tělu pozorný, tak tyto signály rozpozná a má šanci vznik závažné nemoci zastavit, nebo jí dokonce předcházet.

I. nejnižší stupeň závažnosti:
Upozorňovací nemoci jsou nemoci – člověka neomezují,nebrání mu ani ho nijak neovlivňují v činnost:  záděrky, píchnutí v zádech, u srdce apod., zakopnutí bez pádu, zvýšená teplota, švihnutí větvičkou v lese – zčervenalá kůže, lehké říznutí, bodnutí se…
Je to upozornění, že v danou chvíli se do smýšlení člověka přimíchala nesprávná myšlenka či pocit. Tělo na to člověka hned upozorní, aby tento svůj omyl mohl ve své psychice napravit ještě dříve, než nežádoucně ovlivní jeho chování, kterým by pak ubližoval sobě či ostatním.

II. střední stupeň závažnosti:.
Varující nemoci již člověka pozastavují a částečně omezují v jeho činnosti.
Mezi varující nemoci patří: angína – člověk už marodí v posteli, vyvrknutý kotník – člověk je částečně omezen v chůzi, migréna, hluboká odřenina, zakopnutí s pádem – namožený, pohmožděný sval, natažená šlacha, horečka, apod.
Varující nemoci upozorňují člověka na to, že chyba v jeho smýšlení se již projevuje i v jeho chování, kdy si tím sobě nebo druhým ubližuje.

III. nejvyšší stupeň závažnosti:

Zastavovací nemoci člověka závažně omezují či přímo zastavují v jeho činnosti.
Mezi zastavovací nemoci patří: vyhřeznutí plotýnky – člověk se nemůže hýbat, selhání ledvin- člověk je odkázán na dialýzu, infarkt, zlomenina, mozková mrtvice, zánět slinivky – jedno z nejbolavějších onemocnění, člověk je paralyzován bolestí, ochrnutí, atd.

Pravidlo č. 5: Při zranění rozlišuj, kdo ti ho způsobil

Zranění, které si člověk způsobil sám
Zranění, která si člověk způsobí sám, jsou všechny příhody na těle způsobené svojí nepozorností či neopatrností. Jsou vždy znamením, že člověk si svým nesprávným smýšlením sám sobě ubližuje.

Zranění, které člověku způsobil druhý člověk
Zranění, která dotyčnému člověku způsobil druhý člověk, jsou všechny příhody na těle, které dotyčnému člověku způsobí svojí nepozorností či neopatrností někdo jiný. To vždy nasvědčuje tomu, že tito lidé nemají něco mezi sebou dořešené, nebo že jeden druhému něco vnitřně vyčítá.

Zranění, které vzniklo jako zásah vyšší moci
Mezi zranění způsobené jako zásah vyšší moci patří všechny příhody na těle, u kterých nelze jednoznačně určit původce tohoto zranění – lidé říkají, že se to stalo náhodou: spadnutí větve, havárii letadla, zranění při povodni, zemětřesení či jiných pohromách a katastrofách, atd.
Vznikají tehdy, když si zraněný člověk neváží života – tzn. nemá správně srovnané životní hodnoty a priority, je nevděčný, nebo nenakládá s tím, co má, jak by měl, protože si toho neváží.

Pravidlo č. 6: Opakující se nemoc – dohledej, zda se nemoc nevrací v podobném období

Sezónní nemoci jsou vždy reakcí na nějakou situaci, která vznikla v příslušném ročním období a kterou člověk nesprávně pochopil a zpracoval: alergie na pyly, vyrážky za sluníčka, jarní deprese /škola, práce, přetíženost, cestovní horečka, atd./

Každá nemoc vzniká na stejném principu:
Nejdříve dojde k nepříznivé změně v psychice – tato změna nastartuje i nepříznivou reakci těla – vznikne nemoc.

Z principu vzniku nemoci pak jednoznačně vyplývá i princip uzdravení: 

příznivá změna v psychice – příznivá reakce těla – nemoc odchází

/podle Lazareva/

Přehled komentářů